V naší digitální éře, kdy se informace šíří rychlostí světla, je nezbytné kriticky vnímat moc, kterou skrývají digitální technologie a sociální média. Mobilní telefony a klávesnice se staly prodlouženou rukou našich myšlenek a činů, ale zároveň otevírají dveře k šíření dezinformací, manipulaci s veřejným míněním a někdy vážné ohrožení života.
Anonymita, kterou skýtá klávesnice počítače nebo mobilní telefon, má silný vliv na chování lidí v online prostředí. Mnozí se za ní cítí osvobozeni od společenských norem a zábran, a proto se v komentářích a diskusích chovají odvážněji a radikálněji, než by se kdy odvážili v reálném životě.
Skrytí za anonymitou se ztrácí ostych a strach z odsouzení. Lidé se tak cítí svobodní vyjadřovat své myšlenky a názory, i když jsou kontroverzní, urážlivé nebo nenávistné. V anonymitě se mnozí zbavují zábran a projevují se agresivně, vulgárně a bezohledně.
Na jedné straně umožňuje svobodnější vyjádření a otevírá prostor pro diskusi o kontroverzních tématech. Na druhou stranu vede k šíření dezinformací, nenávistných projevů a kyberšikany.
Je důležité si uvědomit, že anonymita není absolutní. I v online prostředí existují nástroje a metody, které dokáží identifikovat osoby skryté za anonymními profily. Navíc, i když se nám podaří skrýt svou identitu, naše slova a činy v online prostředí můžou mít vážné důsledky v reálném životě. Anonymita, kterou internet nabízí, svádí některé lidi k bezohlednému šíření nenávistných komentářů, urážek a dezinformací. Lidé se za klávesnicí cítí chráněni a zbaveni zodpovědnosti za svá slova, čímž přispívají k toxické atmosféře online prostředí.
Nebezpečná síla mobilních telefonů
Mobilní telefony nám umožňují být v neustálém kontaktu s okolním světem, sdílet informace a zážitky, sledovat dění v reálném čase. Zároveň se však stávají nástrojem pro šíření dezinformací a falešných zpráv, které se mnohdy šíří virálně bez ohledu na pravdivost. Stačí jeden dotek na display a neověřená zpráva může ovlivnit myšlení a chování tisíců lidí. Je klíčové si uvědomit moc, kterou mají digitální technologie a sociální média. Mobilní telefony se staly nepostradatelnou součástí našeho každodenního života, ale jejich potenciál jako nástrojů k šíření dezinformací je nezanedbatelný.
Podobně i klávesnice, prostřednictvím kterých lidé sdílejí své myšlenky na sociálních sítích či diskuzních fórech, se stávají nástrojem moci. Anonymita, kterou internet poskytuje, často povzbuzuje lidi k tomu, aby vypustili své nejtemnější myšlenky bez jakékoli zodpovědnosti za následky. To vede k tomu, že virtuální svět je zaplaven škodlivými obsahy, které mohou vyvolat nenávist, strach nebo dokonce fyzické násilí.
Smutné je, že mnoho lidí nedostatečně zkoumá pravdivost informací, které konzumují, a bezhlavě je sdílí dál. Jejich mediální „ne“gramotnost je velkým problémem. Hoaxy a dezinformace se tak šíří jako epidemie, ovlivňují veřejné mínění a mohou dokonce ohrozit demokratické procesy nebo životy.
- Nepravdivé zprávy o vakcínách:
V roce 2021 se na sociálních sítích šířila dezinformace, že vakcíny proti COVID-19 způsobují magnetismus. Tato dezinformace byla vyvrácena vědci a lékaři, ale i přesto se šířila mezi lidmi, kteří nevěřili důvěryhodným zdrojům.
Zdroj: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/sdilejte-nez-to-smazou-hoaxy-o-ockovani-stat-nadale-podcenuje-zjistili-reporteri-ct-26534
- Konspirační teorie o volbách:
Po prezidentských volbách v roce 2020 v USA se šířily konspirační teorie o tom, že volby byly zfalšovány. Tyto teorie šířili politici a někteří média, ačkoli neexistovaly žádné důkazy o podvodech.
Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/internet/pocitani-scitani-hlasu-v-usa-hoaxy-omyly-volby-trump-biden.A201105_203606_sw_internet_pka
- Falešné zprávy o migraci:
V roce 2015 se v Evropě šířily falešné zprávy o tom, že migranti šíří nemoci a kriminalitu. Tyto zprávy vedly k nárůstu strachu a nenávisti vůči migrantům.
Zdroj: https://www.lidovky.cz/orientace/veda/migranti-nesiri-nemoci-jejich-zdravi-se-v-evrope-zhorsuje.A190122_102258_ln_veda_ape
- Manipulace s informacemi:
Ruská vláda je obviňována z toho, že šíří dezinformace a propagandu v online prostředí, aby ovlivnila veřejné mínění a destabilizovala demokratické země.
Zdroj: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/rusky-dum-v-praze/r~83001c42f00211eda9eeac1f6b220ee8/
- Zneužívání algoritmů sociálních sítí:
Dezinformační kampaně často využívají algoritmy sociálních sítí, které šíří falešné zprávy a propagandu mezi velké množství lidí.
Důležité je ověřovat informace z důvěryhodných zdrojů a kriticky myslet. Nevěřte slepě všemu, co čtete na internetu, a vždy si ověřujte fakta.
Zde je několik tipů, jak se chránit před dezinformacemi:
- Ověřujte si informace z více zdrojů.
- Nevěřte slepě titulkům a senzačním zprávám.
- Kriticky myslete a ptejte se sami sebe, zda je informace pravdivá.
- Ověřujte si fakta na důvěryhodných webových stránkách.
- Buďte opatrní při sdílení informací na sociálních sítích.
- Nahlaste dezinformace a falešné zprávy platformě, na které je najdete.
Je zde i širší otázka soukromí a kybernetické bezpečnosti. S rostoucím počtem případů kybernetických útoků, krádeží identity a úniků osobních údajů je nutné si uvědomit, že naše mobilní telefony a počítače mohou být stejně nebezpečné jako jakákoliv jiná zbraň.
Naše digitální stopy jsou snadno sledovatelné a zneužitelné, což nás vystavuje riziku ztráty soukromí, a dokonce i osobní bezpečnosti. Ve světle těchto skutečností je naléhavě nutné, abychom byli jako společnost kritičtí a uvědomělí spotřebitelé informací. Musíme se naučit rozpoznávat dezinformace, ověřovat zdroje a bránit se vůči manipulaci a šíření nenávisti. Používání technologií sice přináší mnoho výhod a možností, ale s tím i značné zodpovědnosti a nebezpečí.
Je na nás, jak tuto zodpovědnost přijmeme a jak se postavíme k výzvám, které s sebou digitální věk přináší. Kyberšikana a online obtěžování, které může mít vážné psychické dopady na oběti. Polarizace společnosti a prohlubování extremistických názorů.
Eroze důvěry v instituce a média, rychlé šíření nepravdivých informací představuje vážnou hrozbu pro demokratické procesy a stabilitu společnosti. Hoaxy a dezinformace dokáží ovlivňovat veřejné mínění, manipulovat s volebními preferencemi a podkopávat důvěru v instituce.
Soukromí a kybernetická bezpečnost
S rostoucím používáním digitálních technologií se zvyšuje i riziko kybernetických útoků, krádeží identity a úniků osobních údajů. Naše digitální stopy jsou snadno sledovatelné a zneužitelné, čímž se stáváme zranitelnými vůči zneužití. Úniky dat z Facebooku a Cambridge Analytica. Kybernetické útoky na státní instituce a firmy. Krádeže identity a zneužívání osobních údajů. Kritické myšlení a zodpovědnost, v tomto informačním labyrintu je nezbytné, abychom se naučili kriticky myslet, ověřovat zdroje informací a bránit se manipulaci a šíření nenávisti. Musíme si uvědomit zodpovědnost, která s používáním technologií přichází, a aktivně se zasazovat o kultivovanější a zodpovědnější online prostředí.
Například Swatting, falešný poplach o závažném trestném činu. To je asi nejlepší ukázka toho jak je mocnejší mobilní telefon než nějaká zbraň, a jak je možné neutralizovat člověka kdekoliv na planetě.
Swatting je forma útoku, při které pachatel úmyslně zavolá na tísňovou linku a nahlásí falešný závažný trestný čin, jako je rukojmí, střelba nebo bomba, na adresu oběti. To způsobí, že na místo činu dorazí těžce ozbrojený policejní zásahový tým SWAT v českých poměrech to může být třeba URNA (Útvar rychlého nasazení)
Swatting může vést k vážným zraněním nebo i smrti oběti, a to jak ze strany pachatele, tak ze strany policejního zásahu. V roce 2017 byl 28letý muž jménem Andrew Finch zastřelen policií v Kansasu poté, co swattingový vtipálek nahlásil falešnou rukojmí na jeho adresu. Psychická újma Swattingu může způsobit oběti vážnou psychickou újmu, včetně traumatu, úzkosti a deprese. Oběti swatingu se mohou cítit bezmocné a vystrašené a mohou se bát o svůj život. Swatting zneužívá cenné policejní zdroje a může ohrozit bezpečnost policistů i veřejnosti. Swatting může být použit jako forma pomsty za domnělou urážku nebo k vyrovnání účtů. Někteří pachatelé swatingu ho vnímají jako zábavu, ačkoliv má pro oběť vážné následky. Další pachatelé swatingu se snaží o to, aby se o nich mluvilo v médiích, a proto zveřejňují videa ze zásahu policie na internetu.
Jak se chránit před swatingem
Nezveřejňujte své osobní údaje online. Nezveřejňujte svou adresu, telefonní číslo ani jiné osobní údaje na veřejných webových stránkách nebo na sociálních sítích. Buďte opatrní, s kým sdílíte své osobní údaje, své osobní údaje sdílejte pouze s lidmi, kterým důvěřujete.
Závěr
Zejména v dnešní době, je nezbytné zachovat si ostražitost a kriticky vnímat obsah, se kterým se setkáváme online. Anonymita internetu může svádět k bezohlednému šíření nenávisti a dezinformací, proto je důležité ověřovat informace z důvěryhodných zdrojů a aktivně se zasazovat o kultivovanější online prostředí.
Mobilní telefony a klávesnice se staly nástroji s obrovskou mocí, s níž přichází i velká zodpovědnost. Musíme si uvědomovat, že naše slova a činy v online světě můžou mít vážné následky v reálném životě. Kybernetická bezpečnost a soukromí jsou v digitálním věku klíčové. Je důležité chránit své osobní údaje a chránit se před kybernetickými útoky.
Doporučení:
- Ověřujte informace z více zdrojů.
- Kriticky myslete a ptejte se sami sebe, zda je informace pravdivá.
- Buďte opatrní při sdílení informací na sociálních sítích.
- Nahlaste dezinformace a falešné zprávy platformě, na které je najdete.
- Chraňte své osobní údaje a chraňte se před kybernetickými útoky.
- Buďte zodpovědní a ohleduplní v online prostředí.
Společně můžeme vytvořit bezpečnější a zodpovědnější online svět.
